Novela zákona o zpracování osobních údajů mění řízení před ÚOOÚ

Ministerstvo vnitra připravilo návrh novelizace zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů. Návrh už prošel připomínkovým řízením a nyní čeká na projednání vládou.

Ministerstvo vnitra navrhuje podstatně upravit vyřizování stížností na porušení ochrany osobních údajů. Novela zákona č. 110/2019 Sb. reaguje na evropské procesní nařízení (EU) 2025/2518 a judikaturu, podle níž stížnost není pouhým podnětem k dozorové činnosti, ale prostředkem ochrany práv, o němž musí úřad rozhodnout s možností soudního přezkumu. Změny se dotknou stěžovatelů, správců i zpracovatelů, včetně organizací působících pouze v Česku.

Z aktuálního návrhu vybíráme těchto pět nejdůležitějších změn:

1. Samostatné řízení o stížnosti a soudní přezkum bez rozkladu. Návrh podrobně upravuje podání stížnosti, účastenství i způsoby jejího vyřízení. Stěžovatel bude účastníkem řízení, správce nebo zpracovatele Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) přibere, pokud lze důvodně předpokládat přímé dotčení jeho práv či povinností. Proti rozhodnutí o stížnosti nebude možné podat rozklad, stěžovatel se bude moci bránit rovnou u správního soudu. U procesních usnesení návrh zavádí námitky podávané do 15 dnů, jejich využití však nebude podmínkou soudní ochrany. Cílem je zajistit přezkoumatelné rozhodování a současně omezit administrativní náročnost řízení. (§ 54b až 54e návrhu)
2. Na rozhodnutí o stížnosti má mít ÚOOÚ až 12 měsíců. Lhůta má běžet od odstranění vad stížnosti. Nebude se do ní započítávat například doba kontroly, vyřizování dožádání, souvisejícího trestního řízení ani vybraných postupů evropské spolupráce. Skutečné vyřízení proto může trvat i podstatně déle než jeden rok. O postupu nebo výsledku musí ÚOOÚ stěžovatele informovat nejpozději do tří měsíců od okamžiku, kdy je stížnost bez vad. Zvláštní režim platí pro přeshraniční stížnosti vymezené návrhem. Předkladatel delší lhůtu zdůvodňuje složitostí případů a nárůstem počtu stížností: podle důvodové zprávy vzrostl z 680 v roce 2024 na více než 2 500 v roce 2025. (§ 54f a 54h návrhu)
3. Důvěrné informace získají podrobnější ochranu před zpřístupněním. Ten, kdo ÚOOÚ poskytuje podklady, bude muset jasně označit informace, které považuje například za obchodní či bankovní tajemství nebo za autorskoprávně chráněné. Jejich ochrana se následně posoudí stanoveným postupem, samotné označení nebude automaticky rozhodující. Stěžovatel bude moci nahlížet do spisu pouze v rozsahu týkajícím se ochrany jeho práv. Návrh současně zachovává přístup účastníka k chráněným informacím použitým jako důkaz v řízení o uložení povinnosti, avšak bez možnosti pořizovat výpisy či kopie. Smyslem je chránit důvěrné podklady před účelovým získáváním prostřednictvím stížností. (§ 58a návrhu)
4. Za neposkytnutí součinnosti hrozí pořádková pokuta až 200.000 Kč. ÚOOÚ ji bude moci uložit také za nesplnění písemné výzvy, a to již před zahájením řízení. Za nedostavení se k podání vysvětlení nebo jeho bezdůvodné odepření návrh stanoví pokutu až 50.000 Kč. Podle předkladatele dosavadní prostředky zejména velké správce dostatečně nemotivují ke spolupráci. Jde o pořádkové pokuty, novela tím nemění maximální pokuty za porušení GDPR. (§ 60a návrhu)
5. Odpovědnost za přestupky má trvat déle. Pro přestupky podle § 62 a 63 zákona návrh stanoví pětiletou promlčecí dobu. Při jejím přerušení má odpovědnost zanikat nejpozději po deseti letech od spáchání. Zároveň se do promlčecí doby nebudou započítávat vymezené evropské koordinační postupy a řízení před Soudním dvorem EU. Cílem je zabránit tomu, aby se složité případy promlčely ještě před dokončením šetření a navazujícího přestupkového řízení. (§ 64a návrhu)

Účinnost se navrhuje od 3. dubna 2027. Řízení o stížnostech zahájená před tímto datem se mají dokončit podle dosavadních předpisů. Jde zatím o návrh, nikoli o schválenou změnu zákona.

Veškeré podkladové dokumenty jsou dostupné zde.

‍

‍