Zpět na hlavní stranu

Generální finanční ředitelství vydalo sdělení pro plátce daně ze závislé činnosti v souvislosti s GDPR

 

GFŘ se ve svém sdělení zabývá správnou aplikací GDPR v kontextu zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“) pro účely správného sražení daně (zálohy na daň) a s tím spojeného prokazování nároku na daňové úlevy prostřednictvím plátce daně ze závislé činnost

 

GFŘ připomíná, že samotný způsob prokazování nároku na nezdanitelné části základu daně, slev na dani a daňového zvýhodnění u plátce daně (zaměstnavatele), je taxativně vyjmenován v ustanovení § 38l zákona o daních z příjmů.

U plátce daně se pro účely prokazování nároku předkládají doklady zpravidla v originálech a plátce daně na základě nich ověří splnění nároku. Potud zde existuje zákonná povinnost k předložení takovýchto podkladů a zpracování údajů. Podle GFŘ plátci daně sráží daň, příp. zálohu na daň, pod vlastní majetkovou odpovědností, z tohoto důvodu je v praxi běžné a přípustné, že plátci daně z poplatníkem předložených originálů pořídí také fotokopie, jež následně uchovávají jako důkazní prostředek. Tyto doklady však v kterých případech mohou obsahovat osobní údaje v rozsahu převyšujícím nezbytný rámec požadovaný zákonem o daních z příjmů, proto při pořizování fotokopií doporučuje GFŘ údaje nerozhodné pro daňové posouzení zakrýt nebo si vyžádat souhlas subjektu se zpracováním jeho osobních údajů. Které údaje jsou takto nepotřebné a je nutné k nim takto přistupovat, ovšem GFŘ bohužel nespecifikuje ani příkladmo.